Byli jsme na Makerfaire 2024 v Ostravě
Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř vše si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu pro celé rodiny – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, vědu a design. Tento festival je součástí celosvětové sítě Maker Faires původem z USA, který se po premiéře v Praze v roce 2018 začal konat v dalších menších městech po celé republice. Organizátoři vždy kladou důraz na místní tvůrce (makery), firmy a startupy. Pro festival připravují program, který zabaví celou rodinu, ale díky své pestrosti zaujme také odborníky a profesionály. Festivaly Maker Faire Česká republika organizuje Make More s.r.o. Mimo festivaly se věnují také tématice otevřených dílen, organizaci konference fab2025.cz a vzdělávání v oblasti STEM.
Do města proslulého svou kreativitou letos Maker Faire míří již podruhé. Akce se konala 1. června v prostorách Trojhalí Karolina, takže bylo postaráno i o dětské publikum, které bylo zvědavé a mělo na nás spoustu otázek. Vyšlo i počasí, takže k vidění byly desítky místních, národních i mezinárodních kreativců a jejich projektů. Samozřejmě nechyběly ani různé workshopy a zajímavé přednášky a další interaktivní aktivity. Tuto příležitost jsme si společně s Amperakem prostě nemohli nechat ujít, i když trochu z ruky. Napsal mi Milan, zvaný též ampérák, a napsal mi asi lehce přes tejden předem že co dělám 26.5., jestli mám volno, že bych s ním moh oxidovat na makerfairu. MakerFaire, to jsem znal jen jako pojem, věděl jsem že se konaly v Praze, ale nikdy jsem tam nějak neměl čas zajet, kamarád se o to kdysi zajímal, ale vesměs to šlo spíš mimo mě, kor když jsem si myslel že je to jen 3D tisk a arduinu, což teda ani omylem není. No tak jsem na to Milanovi kejvnul, a ptal jsem se ho jakože co tam budeme dělat a tak, páč jsem to prostě neznal. No a Ampérák že prej mam něco vzít jako do stánku na vystavení a taky jako interaktivní.
No tak jsem se kouk na stránky Make rfaire, a tam se psalo že je to festival pro kutily a vynálezce, a tak jsem něco vzal. Konkrétně Powerbankwh, kterou mě pak v polovině makerfairu napadlo otevřít aby bylo vidět dovnitř a rázem se z toho stala atrakce, pár Powerbankwh je bastl nesutečnej, taky jsem vzal akupacky, ty černý látkový, pak nějaký pájení, tabletovej osciloskop, no a taky termokameru Hikmicro, telefon k ní, aby se lidi viděli, a takovýhle věci. S Ampérákem jsme pak probírali že on bere kupu fotovoltaickejch panelů, tak jsem vzal nějaký ty lícny, asi 200 metrů 2,5ky jsem vzal, a kupu dalšího harampádí. No a pak jsem se dozvěděl že parkování je na parkovišti někde pod zámkem, a že auta v areálu zůstat nemůžou, tak jsem to všechno narval do batoku a tašky, nejpevnější tašky co jsem doma našel, Edeka, vždycky když to vidím tak se mi chce zpívat ééérika. Tak jsem to jako správnej čech naložil do jedničkový ofce, fkombajnu a fmetle a vyrazil do Rychnova.
Podívejte se, co všechno bylo k vidění a co jsme na našem stánku předváděli a prezentovali v galeriích níže. Tak pojďme na to.
Cestou necestou
Zaparkoval jsem dole na parkovišti, a kdo by to byl řek že jít s dvacetikilovým báglem, dvacetikilovou taškou v pravý ruce a v levý ruce 10 kilovou Powerbankwh bude tak vysilující, schody jsem dával natřikrát a dorazil jsem zpocenej, odložil jsem těch 50 kilo haraburdí, a začal se shánět po organizátorech. Ti mi ukázali kde bude stánek, a tak jsme to tam za pomoci brigádníků začali stavět.
S Ampérákem jsme byli dohodnutý na devátou, ovšem Rychnov nad Kněžnou, a Rtyně v podkrkonoší, což je obec vedle Úpice a Červenýho kostelce, tak Rychnov a Rtyně oba začínaj na R, a Ampérák si myslel že Maker faire se koná ve Rtyni, ovšem tak tomu nebylo, a tak si Ampérák najel barkasem ještě dvakrát tolik kilometrů. Naštěstí celou cestu streamoval, takže jsem mu řek kde jsou policajti a kde je auto mimo vozovku a tak, ale on ten barkas popravdě stejně moc nejel, vlastně ve streamu byl slyšet hlavně kravál, ale silnice se moc nehejbala. Občas jsem musel aplikaci youtube vypnou a zapnou abych se ujistil jestli se to neseklo.
No chudák Milan dorazil zmožen z cesty dvoutaktem, a jal se vykládat obsah svého nového vleku. Barkas se zaparkoval před stánek, kterej čítal dva stoly a jeden pártystan.
Jsme tady, jdeme na to a vybalujeme
Rozložili jsme si stánek, organizátoři nám přinesli a zařídili sestavení dvou pártystanů a čtyř stolů, a my jsme to všechno zaplnili. U Ampéráka se jako tradičně konala výstava měniče na fotovoltaiku, a pak zejména diskuse a zkušební jízdy experimentálních elektromobilů, jež byly podomácku zhotoveny. Netřeba říkat že zejména dětem se to strašně líbilo. Navštívil nás tam i známej youtuber Vemach, kterej to tam s traktorem pořádně rozjel. Následně se konal přesun dovnitř kvůli dešti, akorát já jsem vezl traktor a když jsem jel po nájezdu do haly, tak se začaly prokluzovat řemeny od motoru a traktor začal couvat. No a pro nízkou účinnost brzd jsem se rozhod udělat něco, z čeho maj kamioňáci noční můru, než aby traktor s vlekem plným věcí nacouval do fabie před halou, tak jsem se s vlekem stočil do jedničky aby to aspoň zastavilo. Milan pak dotáh řemenici a pak už to nahoru vyjelo.
Jak jsme byli na hale, tak tam konečně bylo vidět na displeje, takže se lidi hrnuli mnohem víc k termokameře a k mikroskopu a osciloskopu protože tam aspoň něco viděli.
Malá škola pájení
Dále jsem tu měl pro děti připravenej mikroskop a nějaký desky na koukání, a i jednu univerzální desku, kterou si děti mohly pocínovat. Pro starší nadšence jsem pak natisknul na laserovce tahák na pájení, což jsem sepsal jako podpůrnej dokument pro nadcházející 4-dílnou sérii videí o pájení. Natisk jsem kupu taháků na pájení, a napadlo mě že bych mohl pro děti něco vymyslet aby si to vyrobili, tak jsem se kouk čeho mám dost, a napadlo mě světýlko do USBčka, tak hrst USB konektorů, odporů, nastříhal jsem si drátky a pak dvě plata LEDek na heatspreaderu.
Taky jsem chtěl lidem něco ukázat líp na osciloskopu, něco s čím by si mohli hejbat. Napadlo mě vzít 100 megahertzovej funkční generátor a osciloskop hantek, ale to bych spíš lidi učil ty přístroje ovládat a děti by to úplně odradilo, tak jsem si řek že PWMko, to je přeci jednoduchý, a tak jsem vzal čínskej modulek PWM regulátoru, ledku a žárovku a USBčko a bylo to. A opět jsem vzal osciloskop tabletoid Fnirsi 1013d, protože má pěknej jasnej displej a snadno se ovládá, a popravdě jsem si ho dost oblíbil, i když doma ho skoro nepoužívám když mám na stole hanteka.
Tady vidíme jak si kluci užívaj termovizi. Termokamera Hikmicro B20 měla rozjetej hotspot a na ulefone poweramor 14 pro jsem rozjel appku hikmicro, a lidi se tak mohli vidět a zkoušet co maj všechno horký a co ne.
Tady pak vidíme, že dorazil k pájecímu stánku profesionál, a už si vzal tubu s falešnym amtechem NC-2233-ASM, a už už si ho ládoval na pájenej spoj. No kdopak to je? Vždyť to je Marty řeší problémy, alias antiampérák. Takže se konalo setkání tří jůtůberů. Samozřejmě nechyběly typický jůtůberský věci jako minecraft, sliz, blunclík, shopaholicadel, a samozřejmě si dělám srandu, žádnej cringe se nekonal, jen přátelskej pokec na všechny možný odborný témata. Uvnitř jízdárny se konala hlavní akce, ovšem já jsem tam nakouk jen jednou, tak jsem tam nakouk rovnou s kamerou, protože jsem fakt neměl čas, pořád jsme s Milanem lítali kolem stánku. Milan tam měl děti co jim půjčoval traktor i MFku aby si je řídily a jezdil po okolí, a já jsem tam byl s dětma co si chtěly zkusit pájení.
Musím říct že Maker faire v rychnově byl naprosto super, a ani jsme si nevšimli že 8 hodin je pryč a festival kutilství se začal sklízet. Tak honem přeparkovat Barkas, ať se za něj dá připojit vlek.
Zjistil jsem tu jednu zákonitost, když nějaký dítě umělo dobře pájet, tak to bylo vždycky tím, že si s ním doma pájí táta. A proč říkám dítě a ne klučina, to proto že tam byla i holka co jí to šlo dobře. Potom byly děti co jim to stačilo trochu ukázat, a ony si pak na to už přicházely samy, to byly děti co to v životě v ruce nedržely. No a bohužel, bylo tam i pár dětí co dělaly neustále základní chyby, a to proto, že je měly zažitý, a to buďto ze školy, nebo z pájecích kroužků. Začnu asi tím že ručku držely jak klacek na opejkání buřtů. Dětem co v životě nepájely stačilo říct ať to držej jako pastelku a hned jim šlo dělat přesný a koordinovaný pohyby, ale děti co pájely ve škole a na kroužku, ty už měly zažitý zlozvyky, a byly na tom hůř než děti co nikdy nepájely. Třeba docela i častý bylo že přiložily horkej hrot na pájenej spoj a snažily se cpát cín na ten spoj, a přitom hrot byl suchej a pomalu začínal oxidovat a tak tam logicky nebyl přenos tepla a cín se nemoh tavit. Tak říkám, že když máš horkej hrot, a ccheš z něj předat teplo, tak si ho pocínuj, on stejně má bejt neustále smáčenej, a navíc ten hrot ti nějakej cín unese a pak ti ho může vydat tam kam si dáš tavidlo. No a víte s čím se mi děti svěřily? Že jim ve škole i na kroužku říkali že hrot musí bejt suchej. To jest, bez cínu, úplně nahatej, a ještě jeden klučina mi říkal že mu říkali že hrot má bejt špičatej. Ten suchej hrot je akorát tak recept na zničenej povlak, zde konkrétně u přímo žhavenejch hrotů se jedná o vrstvu železa a chromu, a pak se obnaží měděný jádro co se hned vykotlá a hrot může jít do koše. No a hlavně to pak ty děti od toho odradí, protože jim to takhle nikdy kloudně nepůjde, a ony se na to vyprdnou, protože proč by se snažily když to nejde. Vždyť je to pitomý, proč ty děti demotivovat tím že je učej něco dělat blbě, když by je to měli učit správně a pak jim to půjde samo.
No prostě těm dětem jsem to pak ukázal samozřejmě správně, hrot jsem očistil od oxidace drátěnkou, ihned jsem ho smáčel cínem, a najednou děti koukaly jak to pájí úplně samo a ještě na 320°c. Samozřejmě bezolovňákem, protože u dětí má vystavení olovu mnohem horší následky než u dospělejch, takže jsem s sebou ani olovňák netahal. No ale děti i když pájely základním obyčejným SnCu0,7, tak jim to šlo krásně, dokonce si některý děti zkusily i pájet SMDčko minivlnou, akorát teda s hrotem bez výdutě, protože výduť mám jen na hrotu JBC a já jsem s sebou měl jen KSGERo. Ale už jsem objednal hrot T12 BCM3.
No a hodně dětí si spájely ledku do USBčka a pak byly spokojený že si to vyrobily a že to svítí, a líbilo se jim to. Prosím vás, pokud jste táta, a něco umíte, pájet, svářet, cokoliv, předávejte to svejm dětem, nechte je ať si to s váma zkusej, ty děti jsou šikovný, stačí je jen lehce pošťouchnout a ony si na zbytek přijdou samy a bude je to bavit. Namísto posílání jich do pájecích kroužků kde je špičatej zoxidovanej hrot, olovnatej cín a žádný tavidlo, radši se jim věnujte sami.
Amperak, aneb Fotovoltaika a elektromobilita prakticky
Organizátoři později přišli a nápadem frknout nás před vchod ať tam nejsme tak blbě za rohem, tak jsme začali stěhovat. Jako bonus jsme dostali druhej pártystan co sloužil jako garážový stání pro traktor a MFku pro případ že by pršelo. Jak vidno, Milan si na dobíjení traktoru vzal bluetti powerstation, což je taková horlivější powerbanka, a operativně podle možností jsme i vyložili a zapojili panely, a za použití nabíjecího měniče a asi padesáti prodlužek na XT60ku se mohl nabíjet traktor i MFka ze soláru.
Jen takový rychlý info, traktor je pravděpodobně domaděl, motor je z balkancar ještěrky, a ovládanej stykačema s odporama. Převodovka je škoda 1202 neboli stejšna, zadní náprava je moskvič, a kdybyste někdo měl na moskviče zadní brzdy, tak ampérák je hrozně shání, protože nejsou k sehnání. Řízení je pak ze 105ky a volant z felicie.
No, najednou začalo lidí u stánku ubejvat a my jsme si všimli že už všichni ostatní dávno sklízej, tak jsme začali taky sklízet, konkrétně na vlek od MFky a na dědův vlek, a odvezli jsme to k fordu transit. Tam jsme všechno zase naložili, Milan tam nacouval s traktorem, a hurá se loučit. Ještě pár posledních záběrů a pokec s truckerem, a hurá na 250 kilometrovou trasu.
Teď už jen zbejvá poděkovat všem organizátorům těchto makerfairů, protože tím že je začali dělat i v menších městech si myslím že ten makerfaire udělali víc komunitní a přiblížili ho mnohem více lidem, a jak je to menší, tak je to i takový komornější, víc v klidu a tak. No a samozřejmě zdravím všechny co nás tam s Milanem poznali, některý fanoušci se s náma i vyfotili, a potkali jsme tam krom dvou kolegů taky youtuberů i různý další zajímavý lidi, takže zdravím všechny kdo jste se s náma viděli a případně i chcete vidět, a taky zdravím ty z organizátorů co na tohle video koukaj, a taky zdravím Čezáka co mě sleduje a co nám přijel teď v pátek do Rychnova vypnout 35 kilovoltů do trafa, a zdravím úplně všechny a i ty na který jsem zapomněl.
Tak tolik na dnes k Makerfaire v Ostravě. Pokud nás, tedy mě a Amperaka, znáte a sledujete naši práci, můžete se těšit na další zajímavá videa a také nás můžete podpořit, ať už tím, že se stanete členy našich kanálů na YouTube, nebo drobným příspěvkem na naši práci. Brzy se uvidíme.
Máte aj vy zaujímavú konštrukciu, alebo článok a chceli by ste sa o to podeliť s viac ako 360.000 čitateľmi? Tak neváhajte a dajte nám vedieť, radi ju uverejníme a to vrátane obrazových a video príloh. Rovnako uvítame aj autorov teoretických článkov, či autorov zaujímavých videí z oblasti elektroniky / elektrotechniky.
Kontaktujte nás!
